10.7.13
Vývojové trendy v maloobchodní síti a principy jejího
řešení
Struktura maloobchodní sítě není statická veličina, ale dynamická,
která se neustále vyvíjí. Tento vývoj je spojen s životním cyklem jednotlivých
druhů maloobchodních jednotek. Tyto jednotky se systemizují dle svých
podstatných znaků.
Jádrem maloobchodní sítě jsou v současnosti velkokapacitní jednotky,
což je důsledek specializace maloobchodních jednotek i reakce na urbanizační
procesy a koncentraci obyvatelstva v sídelní soustavě.
Specializací je chápána specializace na určitý sortiment, což
znamená omezení sortimentu na určité skupiny, podskupiny či druhy zboží.
Sortimentní specializace byla ovlivněna rozvojem výroby a její úrovní.
Ovlivnily ji i měnící se nákupní zvyklosti obyvatelstva.
Rozlišujeme v podstatě dva základní přístupy ke specializaci
maloobchodní sítě, a to dle výrobního způsobu a dle charakteru spotřeby, resp.
dle frekvence poptávky po zboží. Výrobní způsob byl typický pro seskupování
sortimentu zejména do 50. až 60. let minulého století. Vědeckotechnická
revoluce přinesla nesmírný nárůst šířky i hloubky sortimentu i jeho kvality a
projevila se ve změnách spotřebních zvyklostí. Nárůst sortimentu, rostoucí
životní úroveň obyvatelstva, změna životního stylu a struktury sídelní soustavy
vyvolaly potřebu maloobchodních velkokapacitních jednotek, které realizují
širokou či plnosortimentní nabídku zboží. Tyto prodejny se zaměřují na masovou
spotřebu, zejména na rychloobrátkové zboží, velké prodejní plochy a úsporu živé
práce.
Specializované prodejny dle výrobního způsobu ustálily svou nabídku
většinou na občasnou spotřebu. Týkají se zboží s pomalejší obrátkou. Nabízejí
zákazníkovi náročnější nákupní atmosféru a zpravidla i odbornější personál. Na
trhu najdeme i řadu specializovaných prodejen prodávajících potravinářské
zboží, zejména čerstvé zboží, jako jsou řeznické výrobky, pekárenské apod.,
které se soustřeďují na kvalitu prodávaného zboží pro spotřebitele. V
následující tabulce vidíme základní rozdíly v obou přístupech ke specializaci
maloobchodní sítě.
Základní přístupy ke specializaci maloobchodní sítě a jejich
diference
NahoruVývojové tendence ve struktuře maloobchodní sítě
V maloobchodní síti se v posledních letech prosazují tyto vývojové
tendence:
NahoruDiskontní orientace
Diskontní orientace se týká velkokapacitních jednotek. Tyto prodejny
jsou založeny na samoobslužné formě prodeje a možnostech racionalizace práce,
která by přinesla úsporu nákladů na jednotku prodeje. Kumulují obchodní
procesy, šetří živou práci a maximálně využívají technologie při zajištění
obchodního provozu.
Prodávají rychloobrátkové zboží v omezené sortimentní šířce a
hloubce, což zrychluje obrátku zásob, snižuje vázanost finančních prostředků v
zásobách a přináší ekonomické efekty, které v souhrnu se všemi dalšími
opatřeními umožňují zákazníkům nabídnutí atraktivnějších cen. Často je základní
sortiment doplňován příležitostnými nabídkami zboží, o nichž prodejny
pravidelně své zákazníky informují.
S diskontní orientací je třeba počítat již při investičním záměru,
kdy se rozhoduje o nákladech na zamýšlený projekt maloobchodní jednotky i o
umístění prodejny. Rozsah diskontu se může projevovat různou silou. Hranice
mezi klasickými diskontními prodejnami a diskontně orientovanými není přesně
vymezena.
Velkokapacitní jednotky, jako jsou supermarkety a hypermarkety, mají
předpoklady pro uplatňování diskontních prvků, protože mohou využívat efektů
plynoucích z provozní koncentrace.
NahoruObchod v obchodě
Obchod v obchodě (shop in shop) se v praxi projevuje tak, že
velkokapacitní jednotky nabízejí pronájem svých ploch výrobcům,
velkoobchodníkům či maloobchodníkům pro prodej zboží. Pronajímatel má svou
koncepci prodeje a podle ní oslovuje případné zájemce z řad např. výrobců
značkového zboží, kteří uvítají možnost přímého kontaktu se zákazníkem.
Obchodní domy využívají této možnosti k nabídce prodeje těch sortimentů, jež by
ve své koncepci potřebovaly, ale které pro ně nejsou z ekonomického hlediska
efektivní.
NahoruZastarávání maloobchodní sítě (store erosion)
Rychlejší zastarávání maloobchodní sítě může mít několik důvodů.
Může se jednat o standardní zrychlení životního cyklu prodejny kvůli
nedostatečné poptávce po sortimentu a nezájmu spotřebitelů. Ztráta klientely
může být také způsobena urbanizačními změnami a procesy v sídelních útvarech.
Jako příklad můžeme uvést zrušení okresní nemocnice ve městě či změny tras
městské hromadné dopravy. Obě uvedené skutečnosti mohou vést ke ztrátě
zákazníků a následné likvidaci prodejny či prodejen v důsledku poklesu
zákaznické poptávky.
NahoruBudoucí vývoj maloobchodní sítě dle Tietze
Pro obchodní podniky je velmi důležité mít základní představu o
budoucím vývoji maloobchodní sítě. Podle německého ekonoma Tietze lze s ohledem
na predikci vývoje členit maloobchodní síť na 4 části, a to na primární síť,
sekundární, terciární a kvartérní.
Jednotlivé části maloobchodní sítě rozdělil takto:
-
primární síť - patří do ní tradiční, klasické provozní
typy prodejen, jako jsou pultové prodejny, prodejny smíšené či specializované
menší prodejny a obchodní domy, o kterých se předpokládá, že budou ztrácet na
svém významu a jejich podíl ve struktuře maloobchodní sítě bude klesat,
-
sekundární síť - představuje relativně nové provozní typy
prodejen, které jsou založené na samoobslužné formě prodeje, zahrnujeme mezi ně
supermarkety a hypermarkety a odborné velkoprodejny, taktéž diskonty, od nich
se obecně očekává dynamický růst,
-
terciární síť - se týká maloobchodu mimo prodejní plochy,
které jsou provozovány prostřednictvím progresivních spojových a elektronických
zařízení (teletext, zásilkový obchod, prodejní automaty, virtuální obchod -
internetový prodej), u tohoto druhu maloobchodu se předpokládá také dynamický
vývoj,
-
kvartérní síť - se svým charakterem i lokalizací odlišuje
od ostatních typů prodejen, představuje skladové i výstavní plochy pro
specifické zboží, mezi něž řadíme automobily, paliva či pohonné hmoty. Tento
druh maloobchodu se často chová atypicky, nelze přesně určit jeho růst či
pokles významu, protože ten se odvíjí od cenových změn strategických surovin,
jako je ropa. I z těchto důvodů se vede samostatná statistika prodejů a dalších
charakteristik, týkajících se prodejů automobilů a jejich komplementárních
výrobků.
Budoucí vývoj maloobchodní sítě dle Tietze
Současný vývoj struktury maloobchodu a maloobchodní sítě je typický
transformací stávajících ploch již neaktuálních typů specializovaných prodejen
na nové typy preferované zákazníky. V ČR byly po roce 1989 otevírány nové typy
prodejen a odborné velkoprodejny. Měnil se sortimentní profil prodejen. Např.
prodejny s nábytkem se transformují na obchodní domy s komplexním vybavením
domácností, specializované prodejny květinářství nabízejí kromě květin i drobné
dárky, aby zákazníkovi šetřily čas a poskytovaly mu komplexní nabídku dle jeho
potřeb. Mechanizované prodejní plochy nahrazují živou práci. Rozvíjejí se
internetové prodejní sítě.
O struktuře maloobchodní sítě rozhodují preference zákazníků.
Někteří zákazníci rádi nakupují ve velkokapacitních prodejních jednotkách. Tito
zákazníci dominují ve většině vyspělých zemí světa. Určitá skupina zákazníků,
těch je obvykle menšina, velké prodejny nepreferuje, protože na ně působí
anonymně. Jsou to většinou zákazníci vyšších věkových kategorií, kteří mají
rádi osobní kontakt či individuální obsluhu. Tito zákazníci považují nákup za
formu společenského styku.
Rozvoj maloobchodní sítě z pohledu obce a obchodního
podniku
Rozhodování o lokalizaci maloobchodních jednotek je součástí
marketingové strategie každého obchodního podniku. Cílem obchodníka je
maximalizace zisku. Lokalizaci prodejen řeší v rámci marketingového nástroje
distribuce a výběru místa pro každou prodejnu. Lokalizace maloobchodní sítě by
měla být také v centru pozornosti orgánů státní správy a samosprávy v zájmu
zajištění optimálních nákupních podmínek pro obyvatelstvo.
Firmy a obce mají v této souvislosti na první pohled odlišné zájmy.
Konečné zájmy obou subjektů by však měly být shodné, neboť oba subjekty chtějí
uspokojovat požadavky obyvatel z hlediska kvalitních nákupních podmínek.
Obchodní podnik maximalizuje svůj zisk prostřednictvím uspokojování potřeb
svých zákazníků. Z těchto důvodů je lokalizace prodejny velmi důležitým
rozhodnutím, které je ovlivněno cílovým trhem, sortimentem a dalšími
faktory.
Větší obchodní podniky si zpravidla zpracovávají územní a tržní
analýzu, jež má za cíl zjistit, zda je pro ně v dané lokalitě volný kupní
potenciál. Při rozhodování se opírají o výběr země, regionu, velikosti
sídelního útvaru, úrovně a potenciálu kupní síly obyvatelstva, stávající i
potencionální konkurenci a v neposlední řadě o současné a budoucí postavení
podniku na konkrétním trhu.
Nelze také opomenout kvalitu pozemku, kde by měla prodejna stát. Je
třeba vyhodnotit rozměr pozemku, jeho tvar, cenu, dopravní dostupnost a význam
lokality v rámci obce a jejího rozvoje. Kvalitu pozemku předurčuje také
technická využitelnost podmíněná ekologickou kvalitou, dostupností inženýrských
sítí, charakterem urbanizace apod.
Malí nezávislí obchodníci mají obecně složitější situaci. V ČR jsme
zejména na počátku 90. let mohli pozorovat značnou živelnost při formování
maloobchodní sítě ze strany tuzemských obchodníků, protože zkušenosti z
fungování v tržní ekonomice nebyly žádné. Navíc se zde projevoval nedostatek
marketingových znalostí a informací o trhu.
Zájmy obcí mají širší rozměr. Cílem obcí by mělo být udržení
atraktivity centra, zachování přiměřené dostupnosti prodejen se základním
sortimentem v obytných částech a zamezení nadměrného přetěžování městské
infrastruktury při nákupech v koncentrovaných nákupních centrech či
hypermarketech. Obce mohou dosahovat těchto cílů v souladu s platnou
legislativou. V ČR disponují obce několika nástroji, a to zejména využíváním
realitní politiky, účastí v rozvojových projektech a uplatňováním regulativů
územně plánovací dokumentace.
Zahraniční přístupy k optimalizaci maloobchodní sítě jsou různorodé.
V zemích EU neexistuje jednotná politika v této oblasti, ale existují různé
dokumenty (např. Bílá kniha o obchodu), které uvádějí některé zásadní principy
rozvoje maloobchodních sítí. Tyto dokumenty však zdůrazňují nutnost rozvoje
maloobchodních sítí ve shodě se zájmy státu, zachováním konkurence a zdravého
tržního prostředí.
Jednotlivé země EU si vytvářejí vlastní nástroje regulace. Přínosem
je také spolupráce obcí s akademickou veřejností, podnikatelskými subjekty,
poradenskými firmami, zájmovými a profesními organizacemi a asociacemi
spotřebitelů.
NahoruPrincipy řešení a uspořádání maloobchodní sítě
Mezi základní principy řešení a uspořádání maloobchodní sítě
zařazuje odborná literatura zpravidla akční rádius a dostupnost, nákupní spád,
rovnoměrnost v rozmístění maloobchodních jednotek, koncentraci maloobchodní
sítě a hierarchii v řešení maloobchodní sítě.
Nahoru1. Akční rádius
Akční rádius představuje část okolí maloobchodní jednotky, v níž
působí. V tomto okolí žijí potencionální zákazníci dané prodejny, kteří v ní
realizují své nákupy a jsou nositeli tržeb prodejny i jejího efektního provozu.
Akční rádius má dvě pomyslné hranice, a to maximální hranici a minimální
hranici.
Maximální hranici akčního rádia prodejny určuje kapacita
prodejny, její schopnost dosáhnout určitého výkonu a obsloužit určitý počet
zákazníků, dále dostupnost prodejny a docházková vzdálenost.
Minimální hranice akčního rádia prodejny je ovlivněna
minimální možnou rentabilitou prodejny, která zajistí efektivitu obchodního
podnikání.
Pro prodejnu je tedy rozhodující počet potenciálních zákazníků. O
něm rozhodují další vlivy. Záleží na tom, kde by měla prodejna stát, jaká je v
lokalitě hustota obyvatelstva, jaký je charakter zástavby. To znamená, že je
důležité, jestli se jedná o sídlištní zástavbu nebo vilovou část města s menším
počtem obyvatel. Konečný počet zákazníků ovlivňuje sortiment a frekvence jeho
poptávky, konkurence v okolí i spádové poměry.
Docházková vzdálenost je vnímána jako dostupnost prodejny v
optimálním čase vzhledem k potřebnému sortimentu. Čím je dále ovlivněna
docházková vzdálenost? Záleží na zvyklostech obyvatelstva, na dopravních a
ekonomických podmínkách. Jednotlivé sociální skupiny mohou mít odlišný přístup
k docházkové vzdálenosti.
Docházková vzdálenost souvisí také s úrovní nabídky i obsluhy.
Nezanedbatelný vliv zde mají i reference zákazníků zejména u nepotravinářského
zboží, které nekupujeme často. Obecně platí, že čím vyšší je úroveň nabídky,
tím může být akční rádius prodejny větší. Obchodní podniky se zajímají o to,
odkud k nim přicházejí zákazníci za nákupem. Organizují ankety, v nichž se
zákazníků ptají na místo jejich bydliště. Ekonomové zkoumají docházkové a
dojížďkové vzdálenosti a navrhují jejich doporučené hodnoty podle stupně
poptávky (denní, denní až týdenní, častá, občasná, exkluzivní). Tyto doporučené
hodnoty mohou sloužit k výpočtům a odhadům velikosti akčního rádia s využitím
speciálních metod pro odhad zájmové oblasti prodejní jednotky. Podle hustoty
obyvatelstva na km2 lze pak provést odhad počtu potenciálních
zákazníků.
Nahoru2. Nákupní spád
Nákupní spád je vyjádřen realizací části výdajů (koupěschopné
poptávky) obyvatelstva v jiném místě než v místě svého bydliště. Důvodem
nákupního spádu je mobilita obyvatelstva, která se projevuje tím, že lidé
cestují za svým zaměstnáním, docházejí do škol, zdravotnických zařízení, do
úřadů či jiných institucí. Lidé také cestují za rekreací a tráví volný čas mimo
místo svého bydliště. Touto mobilitou dochází k přesunům koupěschopné poptávky,
na kterou působí také struktura osídlení, proces urbanizace, rozvoj a změny v
technické a sociální infrastruktuře. Tyto změny ovlivňují nákupní možnosti
obyvatelstva a vytvářejí rovněž diferencované nákupní podmínky.
Rozlišujeme vnější a vnitřní nákupní spád, kladný a záporný. Vnější
nákupní spád probíhá mezi jednotlivými sídelními útvary, to je mezi městy a
vesnicemi. Vnější kladný nákupní spád znamená příliv koupěschopné poptávky.
Lidé z jiných…