501
Využijte pozitiva stresu pro manažerskou práci
Mgr. Ludmila Třeštíková, Bc. Lada Hanzelínová
Stres může být příčinou mnoha vážných onemocnění, proto je důležité znát techniky zvládání stresu a zavést zásadní protistresová opatření. Nedovolte, aby se stres stal pánem situace!
NahoruZvládání stresu
Zvládat každodenní pracovní nápor není snadné pro nikoho. Co má stres společného s každou manažerskou pozicí? Za největší spouštěč stresu bývají považovány mezilidské vztahy, provází proto manažera každý den, kvůli větším tlakům a těžším okolnostem jednáním s lidmi – s klienty, podřízenými i majiteli firmy.
V této lekci se naučíte:
Základní teorie
Jako první použil slovo stres maďarský fyziolog Hans Selye [šej] na počátku 20. století. Toto anglické slovo pochází z materiálového zkušebnictví a znamená napětí, pnutí a deformace jako zkřivení, zkroucení např. kovů nebo stav v důsledku mechanického zatížení. Původně to označovalo nespecifickou fyziologickou reakci organismu probíhající jako „generální adaptační syndrom” - GAS . Ten má tři fáze:
1. Alarm – poplachová reakce – znamená mobilizaci všech pomocných mechanismů zachování života. Často však nehospodárnou.
2. Fáze odolávání – obrana organizmu za cenu likvidace rezerv. Velikost energetického rezervoáru přímo úměrně ovlivňuje délku této rezistence.
3. Stadium vyčerpání – po vyčerpání rezerv dochází k selhání organismu.
1) Pozitivní stres – zvyšování výkonnosti
Stres není pouze negativem, je také motivátorem k výkonům. Prapůvodní úkol stresu byl dodávání impulsů ke zvyšování a zlepšování výkonnosti, čímž pomáhal vývoji všech živých systémů naší planety – pomáhal přežít. Stres má tedy adaptační význam, i když se podmínky na naší planetě za poslední čtyři miliardy let změnily.
Jako je pro zlepšení výkonnosti sportovců dobrý trénink se zátěží a postupným zvyšováním této zátěže, je nutné následné uvolnění, protažení, relaxace či masáž. Výzkumy ukázaly, že přerušované vystavení stresorům může později přinést „fyziologickou odolnost”. Příležitostné vystavení stresu s následným zotavením vede později ke stresové toleranci. Toto se využívá při výcviku v náročných povoláních, jako jsou piloti, záchranáři, policisté a další.
Stres je také mobilizující, povzbuzuje mysl k namáhavé práci a přeje logickému myšlení. S takovou situací je možné se setkat při řešení složitého úkolu, kdy je nejprve mysl jako prázdná a pak si vzpomene na kdysi nastudovaný postup (z toho důvodu je pravidelné jakési preventivní vzdělávání vhodné i pro manažery). Technika brainstormingu, používaná k nacházení variantních řešení složitých problémů, toho může být důkazem.
2) Negativní následky
Stres není zátěž jen pro mozek a psychiku, výrazně se odráží i na fyzickém zdraví a může mít fatální následky. Dlouhodobý stres může člověka výrazně ohrozit.
Lékaři rozdělují reakce lidského organismu na stres do tří základních fází – poplachová, fáze rezistence a nakonec fáze naprostého vyčerpání.
-
Během první fáze se v lidském těle odehrává klasický cyklus – pocení, vysoký srdeční tep nebo zvýšení krevního tlaku.
-
Při dlouhodobém vystavení stresoru dochází k řadě vážných tělesných změn: zvětšení nadledvinek, zmenšení lymfatických uzlin a vzniku žaludečních vředů. Tyto změny snižují schopnost organismu odolávat dalším stresorům, včetně činitelů vyvolávajících infekce a nemoci. Tím osoba, která je dlouhodobě vystavena stresu, může být zvýšeně náchylná ke vzniku nemocí. Tyto fyziologické reakce nastávají, když osoba, která prožívá stres, se nesnaží o jeho aktivní zvládnutí. Pokud organismus přejde do druhé fáze, je nutné navštívit odborníka – psychologa.
-
Hranice mezi druhou a třetí fází, kdy může dojít k úplnému nervovému zhroucení, je totiž velmi tenká.
3) Báze a percepční filtr – základ prevence stresu
Rozzlobí vás:
-
ulomený nehet vaší sekretářky
-
o jeden stupeň tmavší odstín barvy Vašeho služebního auta
-
zvýšení vaší mzdy
-
snížení počtu bublinek v přírodní minerální vodě o 2 %
-
oznámení o nevydání knihy: Fenomenologie a hermeneutika v praxi.
Pokud jste na většinu těchto otázek odpověděli NE, pak budete jistě souhlasit, že to, co nás rozlobí, je vždy založeno na subjektivním pohledu na věc. A pokud jsme to my, tedy konkrétně naše mysl, co určuje, co nás rozzlobí, pak jsme to také jedině my sami, kdo s tím může něco dělat. Ani naše okolí, ani lékař, ani zázrak.
Každý si nastavuje tzv. bázi, ze které se odvíjí jeho pohled na svět a tím i náchylnost ke stresu. Subjektivita ovlivňuje „percepční filtr”, což je způsob vnímání a souhrn zkušeností. Tímto filtrem procházejí všechny vjemy, než dojdou do mozku, který je dále zpracovává. A právě protože se tam objevují i výše zmíněné zkušenosti, můžeme jednat někdy šablonovitě a na podněty, které ještě ani nenastaly. Naše percepční filtry jsou často nastaveny na negace. Náplní manažerské práce je sledování práce podřízených a poukazování na jejich nedostatky, které by mělo vést k nápravě. Do stejné náplně práce patří i motivace a pozitivní zpětná vazba.
Otázka
Co děláte častěji:
1a) jste-li spokojen s výrobkem, který jste si koupil, zajdete do obchodu (zatelefonujete, pošlete e-mail …) a poděkujete či něco podobného
1b) je-li výrobek vadný, reklamujete ho.
Doplňující otázka – za poslední roky jste si koupil více funkčních nebo více vadných výrobků?
Vaše odpověď hovoří o vašem nastavení percepčního filtru. To také ovlivňuje bázi, ze které se rozhodujete o pozitivitě nebo negativitě dané situace – a tím i o stresovosti nebo nestresovosti dané situace.
Trénink pozitivního vnímání
V případě, že byste se rádi zamysleli nad nastavením své báze, uvádíme příklad tréninku pozitivního vnímání:
Posaďte se na dobře známé místo, třeba hned u vašeho pracovního stolu. Připravte si tužku a čistý papír. Sledujte postupně předměty, které se nacházejí okolo vás, a zapisujte si na papír jejich pozitiva. U každého předmětu jeden, pozitiva se nesmějí opakovat. Příklad: Počítač – tichý, nástěnka – dává mi rychle informace, telefon – je moderní, …. . Pokračujte do nejmenších detailů, jednotlivé tužky, které máte na stole. Každá má své vlastní pozitivum. Není to jen to, že píše. Kdyby tomu tak nebylo, tak jich člověk nemá víc. Každý předmět, i rozbitý, má své vlastní pozitivum, svoji jedinečnost. Jedinečnost je velmi důležité slovo.
Tento trénink se zdá velmi jednoduchý, ale je nesmírně obtížný. Potřebujete k němu dostatek vůle a vytrvalosti. Stačí cvičit 5 minut denně a vaše báze se bude posouvat k pozitivnějšímu nastavení – dokážete si všímat pozitiv kolem sebe. Všímat si pozitiv je základ možné motivace vašeho okolí, o čemž již byla celá kapitola.
4) Stresory
Existují situace, které obecně stres navozují, bez ohledu na nastavení báze. Jsou to:
