301
Správně a efektivně motivujte své podřízené
Mgr. Ludmila Třeštíková
Také se Vám někdy zdá, že je nemožné přesvědčit druhé o tom, že mají něco udělat? Často bývá těžké přesvědčit i sám sebe… Naučte se umění motivace! Pomůžeme Vám, ať jste ještě úspěšnější!
NahoruMotivace
Řízení a vedení lidí je jedna z klíčových dovedností dobrých manažerů.
Znalost způsobů motivace a konkrétních motivů využijí manažeři, aby byli schopni směrovat sami sebe, dovedli své podřízené k vyšším výkonům, ale i při jednání mimo firmu (s klienty, dodavateli a dalšími). Motivace chování je dána jak jedincem, tak i prostředím. Motivy mohou být různé - hmotné (peníze, technika…) i nehmotné (opora, pochopení smyslu, pomoc druhým…).
Tato lekce vám poskytne znalosti z oblastí:
NahoruZpůsoby jak správně a efektivně motivovat své kolegy a podřízené
Motivaci definujeme jako psychologickou pohnutku k uspokojení potřeb. Z toho vyplývá, že:
-
striktně vzato manažeři nemohou motivovat pracovníky – pracovníci se motivují sami, manažer pouze stimuluje,
-
manažeři však mohou využít potřeb pracovníků k tomu, aby pracovali ve prospěch firmy. Toho se dosáhne použitím vhodných podnětů či restrikcí sloužících ke sblížení individuálních potřeb a potřeb firmy.
Univerzální metoda tedy neexistuje. Aby stimulace přinášela žádaný efekt, je třeba pochopit, že:
-
každý člověk je jiný. To, co jednoho stimuluje, druhého stimulovat nemusí.
-
každý člověk vnímá jinak. Co jednoho motivuje, může druhého demotivovat.
-
stimulace může mít různé podoby s různými ovlivněními motivace jedince. Lépe to lze, pokud znáte potřeby, hodnoty a myšlení konkrétního člověka.
-
spolupráce nebývá navždycky.
Motivace zvyšováním peněz nefunguje:
1. Peníze a benefity jsou základ - zaměstnanci mají férově dostávat to, na co mají nárok, nebo to, co jim zaměstnavatel slíbil.
2. Lidé dnes přestávají o zaměstnání přemýšlet pouze jako o zdroji financí, ale vnímají jej jako zdroj seberealizace a rozvoje. Vedle peněz se ukazuje, že nejsilnějšími pracovními motivy jsou „dobří spolupracovníci” a „dobrý nadřízený”.
Zaměstnanec bude motivovaný, pokud:
-
Bude mít prostor k seberealizaci – uplatnění vlastních nápadů, možnost otevřené komunikace s nadřízeným, šance na další vzdělávání a získávání zkušeností.
-
Uvidí příklad k následování – jde o zcela běžný styk v práci, pokud je nadřízený pracovitý, energický a má jasnou vizi, zaměstnance tím pozitivně naladí.
-
Pokud se ztotožní s firemní filozofií – zaměstnanec, který věří, že jeho práce v dané firmě má smysl, je vnitřně motivován.
-
Je oceňován a pochválen – hlavní směr vedení je tzv. happy professional. V ČR je absence uznání kvalitních výkonů stále častý jev; nedostatek pozitivní zpětné vazby je jednou z hlavních příčin vzniku syndromu vyhoření.
Motivace – nejznámější teorie v řídící praxi
Teorie zaměřené na poznání motivačních příčin
Lidé jsou motivování (vědomě či podvědomě) svými potřebami, které silně ovlivňují jejich myšlení a jednání.
1. Maslowova hierarchie potřeb
Potřeby jsou hybné síly motivačního chování lidí, uspokojení potřeb nižší úrovně vede k potřebám vyšší úrovně; uspokojené potřeby nemizí, pouze přestanou být palčivé; mohou existovat souběžně, ale jedna je vždy dominující a rozhodující pro motivaci.
2. Herzbergova teorie 2 faktorů – zkoumá příčiny ovlivňující chování lidí a úroveň uspokojení jejich potřeb.
3. Teorie 3 faktorů (ERG) – Alderfer
Uvažuje hierarchicky uspořádané 3 skupiny potřeb (motivačních faktorů) a jejich zajištění; naplnění potřeby níže postavené skupiny musí být uspokojena dříve než skupiny vyššího řádu