1301
Rozvíjejte svůj tým – vyplatí se to!
Mgr. Ludmila Třeštíková
Výhodou soudržnosti je vyšší míra spolupráce, snadnější komunikace, větší odolnost vůči překážkám a menší absence a fluktuace. Každý člen týmu by měl něčím přispívat – být členem neznamená „vézt” se s ostatními!
NahoruFormy pracovních skupin a týmů
Firmy jsou tvořeny skupinami lidí, kteří spolu pracují. K vzájemnému působení dochází jak uvnitř skupiny, tak i mezi skupinami. Zaměstnanci se budou ztotožňovat s týmem, pokud budou mít rádi ostatní členy, budou schvalovat účelnost a práci skupiny a budou si přát být spojováni s postavením skupiny ve firmě.
V této lekci on-line kurzu Profesionální dovednosti manažera se dozvíte:
-
O vývoji a formování skupiny
-
O faktorech ovlivňujících skupinový vývoj
-
O sporech ve skupinách a mezi skupinami.
Skupina
Dva a více lidí, kteří jsou v interakci pro dosažení určitých cílů nebo naplnění potřeb.
Tým
Skupina, jejíž členové intenzivně spolupracují navzájem, aby dosáhli společných cílů.
Znaky týmu:
-
tým je malá pracovní skupina,
-
členěná podle funkcí,
-
se společně stanovenými cíli,
-
s intenzivními vzájemnými vztahy,
-
s výrazným kolektivním duchem,
-
se silnou soudržností mezi členy týmu.
Formy pracovních skupin a týmů:
1. Formální – vytvořené manažery:
-
mezifunkční,
-
mezikulturní,
-
vrcholových manažerů,
-
výzkumné a vývojové (odbornost, zkušenosti potřebné pro vývoj nových produktů),
-
divizní (podřízení podávají zprávy jednomu nadřízenému),
-
ad hoc (řešící specifické úkoly v určitém čase),
-
samořídící (nezávislá řešení – co bude dělat, co splní, jak a kdo).
Organizační funkce formálních skupin:
1. splnit komplexní, nezávislé úkoly, které jsou za hranicemi schopností jednotlivce,
2. generovat nové nebo tvořivé nápady a řešení,
3. koordinovat meziútvarové úsilí,
4. poskytovat mechanismus řešení problémů pro komplexní problémy vyžadující různé informace a hodnocení,
5. zavést komplexní rozhodnutí,
6. socializovat a trénovat nové zaměstnance.
2. Neformální – vytvořené členy firmy:
-
přátelské (interpersonální vztahy, společenská podpora),
-
zájmové (hledají dosažení společného cíle ve vztahu k jejich působení ve firmě – zajímavé „pohledy” na vše, někdy signál ke změně – potřebě změny.
Často se formální a neformální skupiny překrývají (tenis po práci….).
Pět základních prvků dynamičnosti skupin:
1. velikost skupiny, úkolů a rolí,
2. vedení skupiny,
3. rozvoj skupiny,
4. normy skupiny,
5. soudržnost skupiny.
Přínos pro firmu – konkurenční výhoda díky zvýšení:
1. výkonu
2. odpovědnosti k zákazníkům
3. inovací
4. motivace a spokojenosti
Použití skupin a týmů dává výhodu dosažení určitého typu synergie:
-
produkce vyšší kvality výstupů než kdyby pracoval každý sám (kombinace úsilí),
-
členové se učí jeden od druhého, společně opravují chyby, řeší ihned vzniklé problémy, sdílejí znalosti, úkoly, cíle – ale musí být dobře sestaveny z hlediska dovedností a znalostí potřebných pro práci ve skupině,
-
spolupráce motivovaných jedinců je velmi stimulující. I sama práce v týmu může motivovat (je vidět přínos k dosahování cílů, pocity vlastní odpovědnosti za výsledky, spojení s ostatními, společenská interakce, podpora, lepší vyrovnání se stresem).
NahoruFaktory úspěšnosti týmové práce
Existuje řada faktorů pro to, aby tým mohl svůj výkonnostní potenciál aktivovat a realizovat:
a) organizační provázanost - vedení firmy musí vytvořit vhodné rámcové podmínky (např. přenášení odpovědnosti a kompetencí, protože týmy potřebují legitimní autonomní rámec),
b) správná logistika informací
c) materiální a motivační podpora – rozlišují se tzv. strukturální (týmové cíle, vedení týmu, rozdělení rolí a úkolů, rámec rozhodovacích pravomocí,…) a procesní faktory (chování týmu v oblasti informací, vůle ke konstruktivním vzájemným vztahům, systém zpětné vazby,…).
Dynamická rovnováha v týmu:
Dle Johna Adaira je potřeba vyvažovat poměr mezi třemi složkami:
-
cíl (proč tým vznikl),
-
proces (jak tým funguje),
-
jednotlivými členy týmu (jak jsou tito lidé motivováni a jak je jejich práce uspokojuje).
Pokud je jedna ze složek dlouhodobě zanedbávána, projeví se to ve výsledku vždy na práci i na spokojenosti týmu.
Vývojové fáze týmu:
1) týmová práce je proces a probíhá vždy ve dvou rovinách současně:
a) v rovině věcné (aspekty věcného zvládnutí úkolu včetně sebeorganizace týmu),
b) v rovině interakce týmu (všechny rysy mezilidských vztahů v týmu; např.: pořadí hodnot, uplatňování vlivu),
2) týmy procházejí těmito dvěma vývojovými rovinami ve čtyřech fázích:
a) fáze orientační,
b) fáze konfrontační a konfliktní,
c) fáze konsenzu, kooperace a kompromisu,
d) fáze integrace růstu.
