dnes je 21.11.2024

Input:

Naučte se profesionálně koučovat poradu

12.2.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1101
Naučte se profesionálně koučovat poradu

Jiří Pokorný

I dospělí se někdy chovají jako malé děti. Naučte se, jak vést poradu, abyste zvládli i obtížné typy posluchačů a udrželi jejich pozornost – přinese Vám to velký užitek. Lehce zvládněte každou poradu.

Porada jako účinný nástroj každého leadra

V mnoha dnešních organizacích jsou porady vnímány jako zastaralé metody řízení, které jen zdržují všechny zúčastněné od práce. Někdy je to i pravda, místo moderního mítinku celá sešlost spíše připomíná pradávnou socialistickou schůzi – tedy nekonečné, nudné a nic nepřinášející pracovní setkání lidí za minulého socialistického režimu. Na druhou straně ale existují firmy, kde porada je považována za lék na všechno (neustálá smršť workshopů, brainstormingů, různých úrovní porad, kreativních zlepšovacích sezení, videokonferencí), a tak lidi díky mnoha mítinkům ani nemají čas na skutečnou práci, kvůli které schůzují...

Pokud tedy chcete o nějakém manažerovi rychle získat první dojem – názor na to, jak zvládá svoji práci z hlediska manažerských zručností, tak se jděte podívat na poradu, kterou řídí. Vedení porady stejně jako koučování hodnotícího pohovoru nebo krátká prezentace nového projektu skupině posluchačů – to jsou jasné ukázky dovedností vedoucího pracovníka. Samozřejmě, očekávají se od něj i jiné dovednosti. Na uvedených 3 příkladech si ukážeme úroveň jeho práce s lidskými zdroji. Těžko nějaký manažer nadchne svůj tým, když nedokáže efektivně a zároveň kreativně a zábavně odřídit pravidelnou či mimořádně-operativní poradu. E-maily, skype, videokonference, sociální pracovní sítě – dnes funkční nástroje komunikace nedokáží nahradit osobní kontakt, který formuje nejen výsledky, ale i vztahy řídícího pracovníka s týmem.

Důsledky špatně koučované porady:

  • nespokojený tým lidí během schůzky (ztráta dobré nálady),

  • nechuť po takové poradě něco tvořit (ztráta kreativity),

  • programovaná otrávenost lidí k příštímu mítinku (ztráta motivace),

  • zeslabování autority vedoucího pracovníka (ztráta energie a vztahů),

  • nevyužité finanční zdroje (ztráta peněz),

  • zhoršené pracovní vztahy (lidé si „vyřizují poté účty”).

Tento praktický příklad se váže k poslednímu důsledku nedobře vedené porady. Pokud sečteme čas manažerů a dalších účastníků porady a vynásobíme ho jejich hodinovou sazbou ceny práce, tak dojdeme k přímé hodnotě takového mítinku. Nepřímou hodnotu tvoří první čtyři faktory uvedené v předchozích důsledcích špatně vedených porad. Tato hodnota je převedena následně na odhadovaný finanční výstup.

Přibližný odhad přímých i nepřímých nákladů porad u organizace se 100 zaměstnanci:

  • přímá hodnota porad za 1 kalendářní rok je asi 750 000 Kč,

  • nepřímá hodnota porad za stejný čas převedená na peníze je číslo 2 x až 3 x větší!

Dobře koučovaný mítink je stále efektivní nástroj moderního manažera! Naučit se tedy dobře koučovat mítink je činnost, která každému manažerovi přinese velký užitek! Než se ale dostaneme k tomu, jak by měla profesionálně koučovaná porada vypadat, tak nejdříve definujeme nejčastější chyby, kterých se v praxi předsedové schůzí dopouštějí:

a) většina účastníků necítí užitek z mítinku

Dnešní organizace chtějí po svých zaměstnancích poměrně velké výkony, a pokud tito lidé mají na poradě pocit promarněného času, tak začnou tato setkání považovat za zloděje svého času. Zvláště mnohahodinové porady bez jasných výsledků (nebo striktně vyžadovaná účast některých pracovníků na mnoha různých typech porad napříč organizací a projekty) jsou vyloženě frustrující záležitostí.

b) někteří řečníci mluví příliš dlouho

Dlouhé monology jsou uspávající, protahují celý mítink a často se pak stává, že několik agresivně mluvících ostatní vůbec nepustí ke slovu. Jsou prostě lidé, kteří se rádi poslouchají, a pokud jim to předseda porady umožní, tak jsou schopni mluvit takřka donekonečna.

Nahrávám...
Nahrávám...