10.7.12
Lokalizace maloobchodu
Ing. Halina Starzyczná, Ph.D.
Jedním z prvků marketingového mixu maloobchodu je volba místa pro
umístění maloobchodní jednotky. Než se však firma definitivně rozhodne, kde
bude provozovat svou prodejnu, musí výběr lokality posoudit z mnohem širších
souvislostí. Mnoho firem nepůsobí jen na regionální úrovni, maloobchodní trh se
internacionalizuje a obchodní společnosti působí v řadě zemí na různých
kontinentech (retailingové společnosti).
NahoruStrategické marketingové rozhodování
Proces výběru lokality musí zohlednit tu skutečnost, že se jedná o
klíčové rozhodnutí, které dlouhodobě ovlivní firemní úspěšnost v podnikání.
Jedná se tedy o strategické marketingové rozhodování, které se v současnosti
týká těchto základních kroků:
-
výběr trhu (světadíl, země),
-
výběr lokality v příslušné zemi (region, kraj, okres, obec),
-
výběr konkrétního místa v dané obci (centrum, část obce,
periferie apod.).
NahoruRetailingové společnosti
Retailingové společnosti, jako mezinárodně chápaný maloobchod, při
výběru země analyzují mnoho faktorů. Např. posuzují rizikovost země z hlediska
ekonomické a politické situace, legislativy. Dále analyzují atraktivitu trhu,
jako je např. kupní síla na jednoho obyvatele, charakter potřeb dané populace
ovlivněný kulturními faktory, infrastruktura apod. Velmi důležité je analyzovat
také tržní saturaci a situaci v odvětví z hlediska přítomných firem a možné
konkurence.
V rámci dané země je nezbytné posoudit ekonomickou a demografickou
charakteristiku regionu, počet obyvatel, možnosti koupěschopné poptávky,
velikost a strukturu domácností a další informace. Konkrétní místo souvisí se
zájmovou oblastí a akčním rádiem prodejny. Situační analýza se tedy zaměřuje na
rizika plynoucí z makroprostředí i mikroprostředí.
Maloobchod, jako součást terciárního sektoru, je územně závislý na
vývoji sídelní soustavy, jejíž regionální struktura nabízí rozdílné možnosti
rozvoje maloobchodu navazující na venkovský a městský prostor a životní úroveň
obyvatelstva, jeho potřeby, preference a koupěschopnou poptávku.
Sídelní soustava jako základní územní organizace
obchodního podnikání
NahoruSíť sídelních útvarů
Sídelní soustavu tvoří síť sídelních útvarů (SU), které jsou
rozmístěny na určitém území a navzájem propojeny infrastrukturou. Každý sídelní
útvar je určité místo na zemi, na kterém je obytné zařízení. Jedná se především
o města a vesnice. Vyznačuje se určitou dělbou práce a zajišťuje pro dané území
různé obslužné funkce, jako je správní funkce, hospodářská, školská, sociální,
kulturní, rekreační apod.
Síť sídelních útvarů je důsledkem prostorového rozložení
obyvatelstva. Každá sídelní soustava má svou vlastní strukturu, která je
ovlivněna charakterem jednotlivých sídelních útvarů, jejich velikostí a
vzájemnými prostorovými a funkčními vazbami. Tato struktura není zcela
homogenní, ale je diferencovaná. To znamená, že pak hovoříme o regionální
struktuře, na jejíž rozmanitost a vývoj působí dynamické a statické
faktory.
NahoruDynamické faktory
-
Dynamické faktory jsou spojeny s rozvojem výrobních sil,
jejichž prudký rozvoj nastal se zahájením průmyslové výroby. Výrobní síly se
soustřeďovaly do sídel s příznivými podmínkami, rozvíjela se průmyslová centra,
která k sobě přitahovala pracovní sílu, a tím docházelo k nerovnoměrnému vývoji
struktury sídelních soustav. V praxi se to projevovalo tím, že jednotlivé
regiony měly rozdílný hospodářský význam, což mělo dopad i na životní úroveň
obyvatelstva a jeho životní podmínky. Koncentrace obyvatelstva vytvářela
podmínky pro rozvoj dalších odvětví národního hospodářství a především obchodu
a maloobchodu, který měl příležitost podílet se na uspokojování potřeb
obyvatelstva a jeho reprodukci.
NahoruStatické faktory
-
Statické faktory znamenají již existující soubor sídel
vzniklých v důsledku ekonomie lidské existence, která je ovlivněna
geografickými a klimatickými podmínkami, příznivými pro život člověka. Vývoj
osídlení navazuje na již existující soubor sídelních útvarů, na jejich
technickou a občanskou vybavenost, bytový fond, komunikace atd., tudíž na
hodnoty, které vytvořily předcházející generace.
NahoruVenkovské a městské sídelní útvary
Venkovské a městské sídelní útvary
Rozlišujeme sídelní útvary venkovské a městské. Ve venkovském
prostoru mají sídelní útvary povahu seskupení objektů pro bydlení včetně
občanské vybavenosti. Venkovský prostor zajišťuje bydlení cca pro 1/3 až 2/3
obyvatel země a rekreaci téměř pro všechny. Organizuje se zde zemědělská
výroba, těžba nerostů, průmyslová výroba i dálková doprava. V městském
prostor u mají sídelní útvary charakter urbanistického celku s určitým
historickým a společensko-správním významem. Městský prostor zajišťuje
především hospodářskou, kulturně společenskou a politicko-správní funkci.
Seskupování sídelních útvarů, urbanizace a
aglomerace
NahoruSeskupování sídelních útvarů
Vývoj sídelních soustav je doprovázen jejich souběžným seskupováním
a pohybem obyvatelstva souvisejícím s jeho mobilitou za prací, za vzděláním, za
lékařským ošetřením, rekreací a vyřizováním úředních záležitostí.
NahoruUrbanizace
Již klasickou změnou prostorových forem organizace společnosti je
urbanizace a novou formou uspořádání osídlení je aglomerace. Urbanizace je mnohostranný sociálně-ekonomický a geografický proces směřující k růstu
měst, zvětšování podílu osob žijících ve městech a migraci obyvatelstva z
venkova do měst.
NahoruAglomerace
Aglomerace je uspořádání osídlení vznikající vtahováním
venkovských sídelních útvarů do rostoucích městských území.
Dlouhou dobu působil na urbanizaci rozvoj průmyslu, historicky v
době od průmyslové revoluce (polovina 18. stol.) až po 50. léta 20. stol., kdy
se trh výrobce změnil na trh spotřebitele a kdy se prudce začaly rozvíjet
služby. Soudobý proces urbanizace je již více spjat s terciární sférou, jejíž
součástí je i maloobchod. Terciární sektor potřebuje ke svému rozvoji
urbanizaci a stimuluje ji obdobně jako dříve industrializace.
NahoruPrincipy vývoje sídelní soustavy v ČR
Principy vývoje sídelní soustavy v ČR
Obecné tendence ve vývoji sídelní soustavy, které byly výše popsány,
platí i v ČR. Také zde dochází k soustřeďování společenských aktivit do
určitých lokalit, vznikají regionální…