Jak si vybrat kouče? Lesk a bída alchymistů 21. století

4

Jak si vybrat kouče? Lesk a bída alchymistů 21. století

Jiří Pokorný

Tato kapitola je zaměřena na současnou situaci v oblasti koučování v rámci České republiky. Jsou tu také uvedena kritéria, podle kterých je dobré si vybrat kouče pro vlastní osobu či vlastní organizaci. A v závěru nakoukneme i „za oponu” tohoto oboru – pod titulkem „Lesk a bída alchymistů 21. století” jsou připomenuty velké úspěchy, ale i nepěkné fauly dnešních koučů, lektorů či konzultantů. Případy, o kterých se moc nemluví, ale existují – dějí se dnes a denně a udivují všechny, kteří se v andragogice (vzdělávání dospělých) pohybují!

Tady a teď – ČR rok 2017: to jsou časy a místo koučinku zaslíbené. My Češi jsme v tomto oboru skutečně velmi šikovní, kreativita je nám vlastní a pomáhá i historický faktor, že psychologie právě v našem teritoriu kdysi také vznikala. Samozřejmě tento současný boom má i svá úskalí, do koučinku se nahrnula spousta lidí, kteří mají o práci s lidskou psychikou představy naivní a vidí před sebou jen velké výdělky a uspokojení svého ega („budu ten, co bude zachraňovat jiné!”). Dále se tu objevují také lidé, kteří se potýkají s vlastními nevyřešenými problémy a chtějí koučovat jiné hlavně z toho důvodu, aby nemuseli pracovat sami na sobě. Takový útěk s rádoby ušlechtilým motivem.

Ale znovu zdůrazňuji: obor je u nás na velkém vzestupu, naši nejlepší kouči jsou lepší než zahraniční špičky (např. Radvan Bahbouh, Magdalena Bartoš Vokáčová, Kalmán Horváth, Mark Dzirasa a spousta dalších). Jen je nutné respektovat základní pravidla vedoucí k úspěchu, a to:

• opravdu dobrý kouč roste mnoho let, nejdůležitější jsou zkušenosti (to nejde tzv. přeskočit),

• je nutné neustále se vzdělávat, pořád se učit nové techniky a trendy,

• naprostou nutností je mít svého supervizora (kouče koučů), který koriguje koučovo „fungování”,

• vlastní opakovaná psychohygiena je nezbytná, jinak vás to „semele”.

 NahoruRychlý rádce pro výběr kouče

Chcete pro sebe, pro svůj tým nebo pro celou svoji organizaci vybrat kvalitního kouče? Kritérií pro výběr lze uvést určitě mnoho, zde je shrnuto osm základních:

1. Vyžadujte po kouči reference, jeho historii, případně i vzdělání a hlavně bezplatnou ukázkovou hodinu.

2. Nevybírejte si levné kouče. Bohužel rovnice drahý kouč = dobrý kouč vždy neplatí, ale takřka 100% platí rovnice levný kouč = špatný nebo začínající kouč! (Odpovídající průměrná cena zkušeného kouče je dnes mezi 3–4 tisíci korunami za 60–90minutové koučovací sezení.)

3. Zajímejte se nejen o rozsáhlost všech nabízených témat (velký záběr je dnes běžný a žádaný), ale také o to, v jakém tématu je kouč jedinečný a ovládá v něm něco, co nikdo jiný.

4. Konkrétní osoba kouče také hraje významnou roli. Mezi vámi a koučem musí fungovat důvěra a určitá lidská chemie (nezaměňovat za to, že vám kouč „sedne” téměř jako kamarád – pokud klient žena má potíže s muži, pak bych si na jejím místě vybral jako kouče právě muže!).

5. Profesionální kouč se s vámi před začátkem koučinku setká, podrobně prozkoumá vaše vyslovené i nevyslovené potřeby, neslibuje cokoliv a kdykoliv – naopak sestaví realistický plán koučování, který společně písemně odsouhlasíte.

6. Dobrý konzultant je i během koučinku schopen neustále otevřeně porovnávat vaše původně domluvené cíle s realitou, které se vám povedlo dosáhnout, a v případě, že koučink cíle neplní, je schopný korekce (nebo koučink zastaví a předá ho případně někomu jinému). Koučink by měl trvat cca rok; chodit na sezení s koučem několik let každé 2–3 týdny je jen vytvářením další závislosti.

7. Koučink nemá být jen učící proces, který odpracují obě zúčastněné strany. Naopak celé sezení musí být zároveň zábavné tak, že koučovaný je zaujat koučinkem, jako kdyby byl na dobrém filmu. Na konzultantovi nikdy nesmí být vidět znechucení, velká únava, či dokonce zlehčování až pohrdání zákazníkem!

8. Samozřejmostí dobrého lektora či trenéra je nepoužívat politická, náboženská či sexuální témata či poznámky (kouč, který kritizuje svého klienta kvůli jeho politickým názorům či s ním naváže intimní styky, je špatný kouč a dělá ostudu své profesi).

 NahoruLesk alchymistů 21. století

V mírné nadsázce tady nazýváme dnešní kouče a lektory alchymisty 21. století – právě pro tu podobnost kombinace velkého vlivu na lidi (pomocí širokého vědění) a současně i rizika, že takový obor láká hodně podvodníků různého typu. Nejdříve se zkusíme podívat na ty lepší stránky:

1. Obrovská pomoc profesionálních koučů pro současnou společnost spočívá v jejich schopnosti pracovat s lidskou psychikou. Mnoho lidí dnes nezvládá rychlost a tvrdost doby, očekávané požadavky jsou pro ně břemenem k neunesení, psychologická a psychiatrická péče v ČR je silně podhodnocena a nezvládá tento nápor (člověku se silnou depresí nabídne dobrý psycholog vzhledem ke svému přetížení termín za 2–3 měsíce), tady je dobrý kouč rychlým řešením. Samozřejmě tato varianta je východiskem pouze pro lidi, kteří netrpí psychickou poruchou či psychickou nemocí. Tam je nutné opravdu vyhledat klinického psychologa či zkušeného psychiatra – takto postiženo je ale jen cca 10 % populace, což znamená, že drtivé většině lidí dokáže profesionální lektor pomoci od dočasných psychických potíží. Navíc pro mnoho lidí je vnitřně návštěva kouče v pořádku („to je přece osobní rozvoj!”), ale jít k psychologovi už ne („nejsem přece blázen, cvokaře ne!”). Bohužel tyto skutečně obrovské možnosti koučů zatím nejsou plně využívány, smutný je přezíravý až tvrdě odmítavý postoj samotných psychologů a psychiatrů. („My jsme ty hlavy studované, pomazané, co si to ti šarlatáni dovolují nám pomáhat.”).

2. Zkušený kouč dokáže zklidnit situaci i ve firmách, nastavit novou, dospělou komunikační formu mezi odděleními: Vztahy v dnešních výrobních i obchodních organizacích jsou často nepěkné a vyhrocené. Pracovníci jsou vystresovaní, vyhořelí, mezi odděleními se šíří konflikty a zablokovaná komunikace. Napětí, které se šíří celou firmou, je potom přímo hmatatelné a už se těžko dá řešit zevnitř organizace. Tady je opět prostor pro zkušeného kouče, který má tu obrovskou výhodu, že není emočně angažovaný na žádné ze stran konfliktu. Pokud má zkušenosti a charisma, je v danou chvíli pro takto zablokovanou firmu „darem z nebes”. Stačí mu popsat situaci, odděleně promluvit s hlavními zúčastněnými a pak udělat společnou mediaci – řízené asistované vyjednávání. Může si dovolit říkat věci a věty, které by od představitele managementu firmy lidé nepřijali.

3. Velkým prostorem pro koučovací práci je i kariérové poradenství: Dnes je mnoho lidí (ať už oprávněně nebo neoprávněně) nespokojeno ve svém zaměstnání, pořád jim v hlavě rotují myšlenky „mám na víc!” nebo „nechci být v práci každý den do večera” či „jinde je to určitě lepší” atd. A to všechno mohutně podporuje dnešní situace na trhu práce, kdy zuří o kvalifikovanou motivovanou pracovní sílu obrovský boj. Tady je další role kouče – dnes se na ně obrací mnoho lidí, kteří jsou ochotni si platit koučink ze svých prostředků a díky tomu samozřejmě mají i obrovskou chuť ke změně (nechtějí si konzultace pouze odsedět, ale – jakkoliv je dnes toto slovo zprofanované – pořádně odmakat). Dobrý kouč dokáže v těchto případech dodat odborný a nezávislý pohled i potřebnou popsanou intervenci. Možností je vždy několik, vybírá si z nich klient, nicméně kouč je okomentuje se všemi případnými plusy a mínusy.